Minerální prameny

Prameny přístupné z kašny

Vincentka

Je nejproslulejším luhačovickým pramenem, který vyvěrá na severním úpatí Velké Kamenné. Již v roce 1680 byl znám jako "Hlavní pramen," pojmenování Vincentka dostal až koncem 18. století. Současná hala na Lázeňském náměstí byla postavena v letech 1947 - 1948 a Vincentku zde můžete ochutnat ve formě studeného i ohřívaného nápoje.Nejčastěji se používá k pitné léčbě a k inhalacím. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoridů a barya. Jako jediná ze zdejších pramenů se plní do lahví a vyrábějí se z ní další výrobky. Vydatnost pramene činí 10-12 l/min. Přečtěte si více o Vincentce.

Aloiska

Patří k nejstarším minerálním pramenům. Vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí o 30 m výše než ostatní prameny. Původně dřevěná studánka byla známa jako Luisin pramen, Lesní pramen nebo také Pramen v hoře. K pitné léčbě se používal od roku 1821. V roce 1830 byl řádně zachycen a dostal své nynější jméno Aloiska a o33 let později byl vystavěn stávající pavilon. Aloisky se užívá k pitné léčbě, především při onemocnění zažívacích orgánů, ale i k inhalacím. Má zvýšený obsah jodu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Průměrná vydatnost pramene je jen 3 l/min.

Ottovka

Vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí svahu Malé Kamenné o 10 m výše než ostatní prameny. Jen nejlidovějším luhačovickým pramenem. Původně vytékala volně. Teprve v roce 1905 byla zachycena v kamenném sklepení. V roce 1929 byl nedaleko jejího skutečného vývěru postaven kruhový pavilon, který navrhl architekt Skřivánek. Ottovka má zvýšený obsah jodu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Používá se k pitné léčbě a její vydatnost činí pouze 3 l/min.

Pramen Dr. Šťastného

Je nejzajímavějším luhačovickým pramenem. Vyvěrá v blízkosti Lázeňského divadla. Pramen byl původně upraven jako studna Janovka. Při dalším hloubení vrtu v roce 1929 došlo v hloubce 37 m k erupci silně proplyněné minerální vody, která stříkala do výše téměř 20 m a tak dostal název Gejzír. Poté dostal na počest luhačovického rodáka, umučeného za II. světové války jméno Pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya. Jeho vydatnost je od roku 1990 upravena na 3 l/min. Používá se k pitné léčbě a má nejvýraznější chuť.

Pramen Sv. Josefa

Tento pramen vyvěrá v blízkosti kostela Svaté Rodiny. V roce 1994 byl původně zamýšlen jako zkušební vrt do hloubky 500 m, kvůli komplikacím byl vrt dobudován až v roce 2000 a přeměněn na čerpací objekt. Pro veřejnost je pak určena kašna Marka Trizuljaka. Pro svou nízkou mineralizaci je voda velmi vhodná k pitné léčbě při onemocnění trávicího ústrojí, dýchacích cest a k uhličitým koupelím. Vydatnost pramene je 30 l/min.

Nový Jubilejní

Tento pramen byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2013 a najdete jej mezi Společenským domem a vilou Alpská růže. Byl navrtán v roce 1988, jeho vydatnost je 15 litrů za minutu a nachází v hloubce 50,5 m. Nově vzniklý pavilon je komponován do kruhu, uprostřed kterého se nachází samotný vodní prvek, jehož tvar připomíná krystal soli, která je ve zdejších minerálních pramenech bohatě obsažena a podle legendy o solných sloupech ukrytých v zemi vystupu je symbolicky nad terén. Horní část kvádru je tvořena skleněnou nádobou, pod níž se voda rozstřikuje a vnáší tak do celé kompozice pohyb. Na stranách kvádru jsou otištěny stylizované květinové motivy připomínající původní název pramene Luční. Přesněji se jedná o květy bedrníku, které se staly základním motivem a inspirací Jurkovičovy architektury. Celý prostor dotváří výrazná atypická čtrnáctimetrová lavice s opěradlem komponovaná jako pohodlné křeslo. Pramen vybudovaly a udržují Lázně Luhačovice, a. s., autory architektonického návrhu jsou manželé Vránovi a samotný krystal je dílem sochaře Ondřeje Olivy.

Viola

Vrt pramene Viola se nachází v lese nad pramenem Ottovky. Byl naražen dne 2.11.2010. Je doveden potrubím dlouhým 1,3 km až do Lázeňského léčebného domu Praha. Minerální voda je využívána pro pitné kúry lázeňských pacientů a hostů, pro uhličité koupele, inhalace a kloktání.

Tyto prameny najdete na naší mapě nejvýznamnějších míst v Luhačovicích.

Ostatní prameny

Amandka (již nad povrch nevyvěrá)

Je podle písemných zpráv nejstarším luhačovickým pramenem. Vyvěrá na lázeňském náměstí, uprostřed Velké kolonády. Pramen byl poprvé upraven někdy v letech 1669 - 1680. Pro svou velmi slanou chuť se mu říkalo Slaný, a protože z něj s hlasitým bubláním unikal oxid uhličitý, byl nazýván také jménem Pramen bublavý. V roce 1792 byl pramen nově upraven a přejmenován na Amandku. K dalším úpravám došlo v letech 1904 a 1908. Současná podoba pramene je z let 1947 - 1948, kdy došlo ke stavbě Velké kolonády. Když byl v roce 1988 proveden na lázeňském náměstí nový vrt do jímací úrovně 50 m (Vincentka 2), dosavadní vývěrová hladina Amandky se po určité době snížila a nyní již nad povrch nevyvěrá. Jeho průměrná vydatnost byla 3,7 l/min.

Marie

Vrt pramene Marie se nachází v lese poblíž dřevěného altánku u turistické cesty k Jezírku lásky. Průzkumný vrt byl realizován v letech 2008 až 2010. Minerální voda je čerpána z hloubky 144 m a je dovedena potrubím dlouhým cca 1 km až do Lázeňského léčebného domu Praha.

Elektra 1

Je jedním z nejkoncentrovanějších pramenů v luhačovické zřídelní základně. Vyvěrá poblíž Kulturního domu Elektra. Pramen původně volně vytékal do řečiště řeky Horní Olšavy. Teprve v roce 1908 byl vyhlouben, vyzděn a v roce 1910 po regulaci řeky řádně zachycen. Později - v roce 1930 - byl ve dně studny proveden vrt do hloubky 81,4 m. Při další úpravě byl sveden až na Lázeňské náměstí, kde v letech 1934 - 1937 sloužil pro pitnou léčbu. Ke konečným úpravám pramene došlo v letech 1938 - 1939. Při výkopu studny byly v hloubce devíti metrů nalezeny zvířecí kosti, parohy, dutý kmen a stopy po ohništi. Stáří těchto pozůstatků odhadují archeologové na 30 000 let. Pro vysoký obsah nerostů se Elektry užívalo k výrobě zřídelní soli. V současné době je používána v hotelech Palace a Morava k inhalacím a uhličitým koupelím. Elektra má zvýšený obsah kyseliny borité, jodu a lithia. Průměrná vydatnost pramene je 14 l/min. Elektra 2 se nachází těsně vedle. Vrt se uskutečnil v roce 1976, je 13,5 m hluboký a má vydatnost 15 l/min. Nevyužívá se, má charakter pozorovaného zdroje.

Bystrica

Pramen byl navrtán v roce 1972 v ulici Dr. Veselého poblíž stejnojmenného lázeňského domu. Nevyužívá se, má charakter pozorovaného zdroje. Jeho vydatnost činí 15 l/min.

Nová Čítárna

Byla navrtána v roce 1987 vedle Společenského domu směrem k budově ředitelství. Při navrtání měl pramen vysokou vydatnost 120 l/min. Maximální čerpání bylo stanoveno na 60 l/min. Odvádí se do vodojemu minerálních vod ke zvýšení kapacity koupelových směsí pro podávání uhličitých koupelí.

Nová Janovka

Byla druhým navrtaným pramenem (po Nové Čítárně) v roce 1987, který řešil nedostatek vody po havárii kanalizačního sběrače. Je odváděna do akumulační nádrže k uhličitým koupelím, ale je jí možno užít i k inhalacím. Vydatnost pramene je 60 l/min.

Vincentka 2

Vrt se nachází před východní stranou Jurkovičova domu směrem ke Kruhové fontáně. Pramen se zatím nevyužívá, je připraven pro pitnou léčbu, inhalace a uhličité koupele. Čerpací exploatace pramene je stanovena na 40 l/min.

Pramen Vladimír

Byl zachycen v roce 1988 v hloubce 42 m. Nachází se v ulici Nábřeží na levé straně řeky Horní Olšavy. Používá se k uhličitým koupelím, je vhodný i k inhalacím. Čerpací kvóta pramene je stanovena na 60 l/min.

Jaroslava

Je nejmladším luhačovickým pramenem. Nachází se v areálu léčebny Miramare II. Tato silně mineralizovaná kyselka se od roku 1998 užívá pro koupele při onemocnění pohybových orgánů a pro uhličité koupele v Sanatoriu Miramare. Vydatnost činí 30 l/min.

Sirný pramen

Je jedním z nejvydatnějších luhačovických pramenů (60 l/min.) a jako jediný nemá vlastnosti uhličitých kyselek. Jde o nemineralizovanou vodu, mající v 1 l pouze 0,6 g nerostů, ale obsahující sirovodík. Vyvěrá na levém břehu Horní Olšavy mezi lázeňskými garážemi a opuštěným lomem. Byl znám již kolem roku 1700 pod názvem Sirkovnica. Prodělal několik úprav. V roce 1912 byl sveden do sirných lázní, kde se od té doby používá k sirným koupelím. Při vstupu do slatinných lázní je možné pramen ochutnat.